Pes a kočka s průkazem původu: nutnost, nebo předražený papír?

02.10.2017 09:41

Pes a kočka s průkazem původu: nutnost, nebo předražený papír?

1.8.2017   

Chov plemen psů a koček podléhá mnoha trendům. Některým lidem na trendech nezáleží a chtějí jen udělat dobrý skutek a pořídí si nalezence z útulku. Jiní mají jasnou představu o plemeni a tady už nastává otázka, kde a za jakých podmínek si svého mazlíčka pořídit. Je nutno brát v potaz, že kočka i pes je velký závazek a bude nám dělat radost po mnoho let. Tak tedy s průkazem původu, nebo bez?

Pes a kočka s „papíry“?

O průkazu původu neboli PP si až příliš mnoho lidí myslí, že je to jen zbytečně předražený papír a ten krásný pejsek nebo kočička bez něj, kteří koukají z inzertních portálů, jsou stejně krásní a dokonce levnější než ti z chovatelské stanice.

Co PP vůbec je, jaké nám dává záruky a proč je zvíře s PP dražší než bez něj? Každá řádná chovatelská stanice má určitý chovatelský cíl. Zaměřují se na zušlechťování daného plemene, upevnění charakteristických znaků, zajištění zdraví s důrazem na dědičně podmíněná onemocnění, eliminaci nežádoucího chování a v neposlední řadě investují nemalé peníze do zdravotních testů, importu zvířat a tím příměsi nové krve do svých chovů. Pro mnohé majitele zvířat je těžko uvěřitelné, že ti chovatelé z toho všeho často nemají žádný zisk, a to co vydělají za prodej svých odchovů, zpětně do chovu investují.

Jak poznám dobrou chovatelskou stanici

Dobrou chovatelskou stanici poznáte podle samotného chovatele. Základem všeho je způsob komunikace. Dobrý chovatel zájemcům o štěně nebo kotě odpoví na jakékoli dotazy, předloží zdravotní testy a průkazy původu rodičů, umožní minimálně jednu návštěvu před samotnou koupí, trvá na kupní smlouvě a chce s majiteli svých odchovů udržovat doživotní kontakt.

Štěně odchází z řádné chovatelské stanice do nového domova ve věku 8 týdnů. U koťat je minimální věk stanoven na 12 týdnů, z důvodu osvojení si hygienických návyků od své matky. Štěňata i koťata jsou při odchodu do nových domovů kompletně očkována, odčervena a čipována. Odnáší si s sebou, mimo doživotního chovatelského servisu, mezinárodní očkovací průkaz a předmětný průkaz původu, který je schválen příslušným chovatelským klubem. Průkaz původu zajišťuje plemennou příslušnost zvířete. Zvíře bez něj, i když se na dané plemeno podobá sebevíc, je vždy kříženec.

Průkaz původu není jen pro chovatele, kteří se chtějí zúčastňovat výstav a mít „značkové“ zvíře. Je to především záruka zdravého chovu a plemenné příslušnosti.

Na co si dát pozor

Na druhou stranu jsou tady tzv. množitelé. To jsou na jedné straně buď zapálení chovatelé, kteří rozmnožují svá milovaná zvířata bez jakýchkoli znalostí příbuznosti, předků a genetiky. Nebo v tom horším případě si cíleně pořizují zvířata určená k produkci mláďat na prodej. Mohou mít jeden rodičovský pár nebo desítky zvířat. Mohou zajistit chovatelský servis nebo pouze předat štěně či kotě někde na benzínce.

Často nás množitelé matou průkazy původu rodičů, ale mláďata jsou již bez PP. Pokud rodiče PP mají, tak proč si nezaložit rovnou chovatelskou stanici a mít mláďata s PP? Pro množitele je to drahé a většinou se nechtějí hlouběji věnovat problematice genetiky a investovat do zdravotních testů. Je pro ně jednodušší prodat mláďata bez PP „jen tak pro radost“. A co je vlastně na tom všem špatně?

  1. Koupí štěňat a koťat bez PP podporujeme jejich další nekontrolované množení.
  2. Pořizujeme si za své, často nemalé, peníze zvíře bez záruky zdraví a plemenné příslušnosti.  

Rizika onemocnění zvířat bez průkazu původu

U koček velmi rozšířených plemen, zejména britské krátkosrsté, mainské mývalí, ragdoll nebo kanadské sphynx je velké riziko propuknutí geneticky podmíněného onemocnění HCM (hypertrofická kardiomyopatie). HCM je velmi závažné onemocnění srdce, které způsobí jeho zvětšení a poruchy srdeční činnosti. Může se projevit náhle, často již v mladém věku a je neléčitelné. HCM lze diagnostikovat kardiologickým vyšetřením – echokardiografií.

Dále se u perských a exotických koček vyskytuje onemocnění zvané PKD (polycystic kidney disease), které tvorbou cyst postihuje ledviny a brání jejich správné funkci. Je neléčitelné a lze ho u predisponovaných plemen diagnostikovat od 8. měsíce pomocí genetických testů nebo ultrasonografie.

U psů je tu celá řada onemocnění, např. oční jako je progresivní retinální atrofie, primární luxace čočky nebo velmi rozšířená hereditární katarakta, která postihuje více než 70 plemen psů, mezi kterými jsou oblíbená plemena jako je stafordšírský bullteriér nebo francouzský buldoček. Lze je diagnostikovat genetickými testy. Kavalír king charles španěl, dobrman nebo boxer z nekontrolovaných chovů často trpí na kardiologická (srdeční) onemocnění, zejména dysplazie mitrální chlopně a dilatační kardiomyopatie. U takto postižených psů pozorujeme zejména dušnost nebo kašel.

U velkých plemen psů, hlavně německých ovčáků je rozšířena DKK, neboli dysplazie kyčelního kloubu. Velmi častý je i kryptorchismus, který postihuje všechna plemena psů a jako takový po kastraci další problémy nezpůsobuje, ale zvíře už nemůže být dále rozmnožováno z důvodu přenosu této genetické chyby na své potomky.

Dále existuje celá řada hematologických, imunologických a metabolických onemocnění, která se při nekontrolovaném krytí mohou často zajistit doživotní náklady na veterinární péči. Proto je výběr rodičovského páru a následná koupě štěňat či koťat z testovaných chovů tak důležitý.

Průkaz původu není jen pro chovatele, kteří se chtějí zúčastňovat výstav a mít „značkové“ zvíře. Je to především záruka zdravého chovu a plemenné příslušnosti. Počáteční investice do mazlíčka s PP může být vysoká, ale několikanásobně se vám během několika let vrátí, v podobě zdravého zvířete a návštěv veterinární ordinace jen z preventivních důvodů.